Kategorie na lovci

Seznam všeho zboží


Rozšířené vyhledávání
Vyhledávání podle parametrů





Zapomenuté heslo?
Zapomněl jste své přihlašovací jméno?
Nemáte dosud účet? Registrace

Buggy proti Scudům

Pro vyhledávání a ničení Scudů byly nasazeny jednotky SAS. Války v Perském zálivu mají mnohá tajemství. Jedná se o nasazení a výsledky účinnosti nových zbraňových systémů, ale především o akce speciálních jednotek. Některé z nich používaly také malá terénní vozidla, známá jako buggy.

Saddámovy nepolapitelné SCUDY

Jedním z hlavních problémů obou válek, vedených koalicemi proti Iráku, byla možnost nasazení iráckých raket Elbrus ruské provenience, známých jako SCUD. Tyto rakety jsou v podstatě modernizací německé V2 nasazené koncem druhé světové války, ale přesto dodnes představují vysoce účinnou zbraň. Především jejich modernizace z hlediska zvýšení doletu, realizovaná v Severní Koreji a nové navigační systémy vyvinuté v Rusku udržují účinnost SCUDů na výši doby.

Část uvedených technologií se podařilo získat i Saddámu Husajnovi. Vývoj jaderných hlavic se mu naštěstí nepodařilo dotáhnout ke zdárnému konci, takže jeho SCUDy mohly nést pouze konvenční několikasetkilogramové hlavice s trhavinou nebo hlavice s chemickou či biologickou náplní.

Několik desítek SCUDů bylo odpáleno na cíle v Saúdské Arábii a Izraeli. Ztráty na životech byly naštěstí minimální. Důvodem byl nedotažený vývoj raket, spěch obsluh při odpalování a v určité míře i protiraketová obrana, realizovaná s pomocí amerických systémů Patriot. K uvedenému je třeba dodat, že sestřelit raketu v letu za bojových podmínek je dodnes nemalý problém. Nadšeně prezentované zásahy protiraketových systémů jsou dosahovány za, v podstatě ideálních, téměř laboratorních podmínek.

Některá z odpalovacích zařízení v irácké poušti byla stabilní, další byly mobilní verze na automobilech MAZ Uragan, které známe i z minulosti československé armády. Pro vyhledávání nebezpečných raket byly nasazeny družice a průzkumné letouny. Ničení provádělo opět letectvo. Až v nedávné době se dostaly na světlo šokující informace.

Nemalá část útoků byla vedena nikoli na SCUDY, ale pouze na jejich makety. Nebylo prokázáno, že pomocí leteckého průzkumu a následného bombardování bylo zničeno aspoň jedno odpalovací zařízení SCUDů. Pravděpodobně největší úspěch proto zaznamenaly speciální jednotky.

Na bugginách proti Scudům

Podle nejnovějších dosažitelných informací byly pro vyhledávání a ničení SCUDů nasazeny britské speciální jednotky SAS. Byly založeny v průběhu druhé světové války, kde se osvědčily a až do sočasné doby požívají značnou prestiž, podporovanou mediální reklamou. Každý, kdo se však na filmy a knihy podívá zblízka zjistí, že veškeré informace se pohybují po povrchu, ne-li nad ním. Opravdu důležitá fakta o jednotkách SAS jsou bez ohledu na mediální prezentaci velmi dobře utajována.

Nasazení SAS v rámci operací Desert Shield – Pouštní štít prosadil proti názoru vrchního velitele generála Schwarzkopfa jeho zástupce, velitel britských sil generál De La Biliére. Důvodem byla především jeho vlastní služba v těchto jednotkách. V průběhu operace Desert Shield bylo proto vysláno do irácké pouště několik skupin SAS. Jejich úkolem bylo vyhledávání, případně ničení raket SCUD, jejich odpalovacích zařízení a obsluh. Pravděpodobná dislokace odpalovacích zařízení byla zjištěna pomocí amerických výškových průzkumných letounů U2.

O jednotkách SAS vyhledávajících SCUDy proběhl nedávno v seriálu Tajemství války film z produkce BBC i v naší televizi. Na něco se v něm přece jen zapomnělo. Byla to terénní vozítka, známá jako buggy. Jádro průzkumné jednotky tvořil Mercedes Unimog a několik Landroverů. Mimo ně však byly ve výzbroji motocykly a to terénní Harley Dawidson a také buggy. Bugginy byly v podstatě vyrobeny malosériově na zvláštní zakázku britské armády a to v počtu pouze několika desítek kusů. Americká armáda ve stejné době již měla ve výzbroji jednotek SEAL menší množství buggy. O jejich nasazení však chybí dostupné informace a je otázka, zda vzhledem k nedůvěře vrchního velitele ve speciální jednotky k němu vůbec došlo.

Buggy přijíždí...

Buggy vznikly na přelomu šedesátých a sedmdesátých let z lehkých terénních automobilů. V sočasné době jsou ve výzbroji několika armád, přesněji jejich speciálních jednotek. Jejich výhodou oproti terénním automobilům je především malá hmotnost. Obecně se jedná o trubkovou konstrukci osazenou obvykle vzadu motorem, pohánějícím všechna čtyři kola. Osádku tvoří řidič a střelec. V nouzových případech je možno převážet třetí i čtvrtou osobu na plošince za sedačkami. Výzbroj je obvykle nekrytě lafetována na trubkovém rámu. Tvoří ji zpravidla kulomet nebo automatický granátomet. Je možno použít i moderní typy protitankových řízených střel, např. Milan.

Osádka je vyzbrojena svými osobními zbraněmi a v některých případech převáží také odstřelovačskou pušku a pancéřovku. K maskování při zastávkách a rozbití siluety za přesunu používaly osádky buggy maskovací sítě. Výhodou buggy je vysoká pohyblivost. Díky širokým pneumatikám a výkonnému motoru se při malé hmotnosti lehce pohybují v poušti. Osádka je v případě zapadnutí dokáže sama vyprostit.

Představují minimální cíl z hlediska jak rozměrů, tak tepelného vyzařování. To je navíc v poušti, vzhledem k všeobecnému vedru, do značné míry klamavé. Díky značné pohyblivosti jsou buggy obtížně zasažitelným cílem ze země i z letadla. Bojují zásadně za pohybu, stejně jako kdysi Jeepy příslušníků Long Range Desert Group - LRDG. Proto jsou vyzbrojeny automatickými zbraněmi, které zvyšují pravděpodobnost zásahu při obtížném zamíření.

Buggy tvořily v rámci jednotek SAS předsunutý průzkum, stejně jako motocykly. Oproti motocyklům měly vyšší průchodivost v terénu a mohly bojovat za jízdy. Pravděpodobnost jejich zjištění Iráčany nebyla velká. Letectvo, které by je mohlo odhalit podle prachu za jízdy, spojenci dokonale uzemnili. Bojové operace se navíc konaly až na naprosté výjimky v noci.

Jak se dařilo SAS?

Buggy pravděpodobně přispěly k odhalení některých odpalovacích zařízení raket SCUD v poušti kolem saúdskoarabských hranic. Souřadnice pro útok byly předány spojeneckému letectvu. Je otázkou, zda se jednotky SAS a jejich Buggy účastnily také na ničení SCUDů. Podle některých neoficiálních informací se totiž speciálním jednotkám podařilo zničit několik SCUDů a jejich odpalovacích zařízení palbou z pěchotních zbraní. Dělo se tak údajně použitím velkorážných odstřelovačských pušek ráže 12,7 mm a možná i kulometů M2HB stejné ráže. Obojí lze přepravovat na Buggy.

V podstatě jakýkoli průstřel rakety v prostoru bloku stabilizačního systému gyroskopů, ale především nádrží, které tvoří více než tři čtvrtiny jejího objemu, má fatální následky. Vytékající palivo může vzplanout a okysličovadlo je agresivní žíravina. Hořící SCUD může zničit nejen odpalovací zařízení, ale i další vozidla raketové baterie. Generátory, pumpy a další zařízení, která jsou potřeba v rámci přípravy ke startu, vydávají takový hluk, že výstřel ve vzdálenosti kilometru a více obsluhy vůbec nezaznamenají. Zato při kontrole před odpálením nepřehlédnou vytékající kapaliny, pokles tlaku v systému raketového motoru apod. Pokud mají rozum, tak hbitě uprchnou.

Dálkové mise SAS získaly vysoké ohodnocení, ale řada informací je utajována dodnes, včetně nasazení buggin v irácké poušti.

 
Nákupní košík
Váš košík je prázdný
VirtueMart
Výrobci